Pro média

14. 4. 2021

Brno 14. dubna 2021 – Češi nepociťují, že by se kvůli koronavirové krizi nějak výrazně odcizili svým sousedům. Vyplývá to ze zjištění pivovaru Starobrno. Průzkum, který si nechal zhotovit a v němž zjišťoval dopad pandemie na vztahy v sousedství, dále ukázal například to, že 86 % lidí by se nezdráhalo nabídnout svému sousedovi pomocnou ruku a 75 % respondentů plánuje zajít se sousedy na pivo, hned jak to půjde.

Celosvětová pandemie měla na mezilidské vztahy markantní dopad. Lidé se izolovali a nemohli vídat své blízké i několik týdnů. Poté, co dostali nařízený zákaz opouštět své obydlí, se jim tak často nejbližšími osobami na nějaký čas stali právě sousedé. „Víme, že obyvatelé Česka rádi pěstují se svými sousedy vřelé vztahy. Občas dají řeč přes plot, v létě se scházejí u grilování, přes rok se potkávají v hospodě u piva. Když mohou, vypomáhají si. U nás ve Starobrně stavíme na tom, že základ každého vztahu tvoří dobré věci, o které se společně dělíme. Chceme, aby naše pivo lidi v sousedství navzájem sbližovalo. A protože v uplynulém roce byli sousedé prakticky jediní, kdo nám byl nablízku a s kým jsme mohli sdílet své radosti i starosti, zajímalo nás, jak se za tu dobu pohled Čechů na jejich sousedy proměnil,“ říká Pavel Geschmay, senior brand manažer značky Starobrno, která průzkum nechala zrealizovat.

Udržování vřelých kontaktů v sousedství je přitom velmi důležité a může významně přispívat k lepšímu životu všech. „Česká populace má tendenci žít v občanské pasivitě a míra důvěry mezi lidmi je u nás spíše nižší. Přitom budování vzájemné důvěry, společná práce na zlepšování bezprostředního okolí a vytváření sítě vztahů pomáhá v sousedství nejen k radostnějšímu a naplňujícímu soužití, ale i k překonávání krizí, jako je aktuální pandemie,“ upozorňuje Zdeněk Mihalco, ředitel Nadace Via, která dlouhodobě propojuje sousedy mezi sebou a podporuje růst komunitního života.

Starobrno-půllitry-ilustrační-foto.jpg

Těšíme se, až pandemie opadne

K budování dobrých sousedských vztahů přispívá vzájemná výpomoc. V loňském průzkumu ji v žebříčku způsobů, jak vztahy s lidmi v sousedství pěstovat, uvedla polovina respondentů na prvním místě. Následovaly společné projekty a společné pití. A zdá se, že popíjet s blízkými a sdílet u toho dobré věci, je pro Čechy k navazování přátelštějších vztahů klíčové – ideálně v pohodě u piva. V letošním březnovém šetření totiž 75 % respondentů potvrdilo, že jakmile to situace dovolí, půjdou s alespoň jedním ze sousedů posedět u piva. Data navíc ukazují, že na jedno sousedské „orosené“ se ženy a muži těší stejnou měrou, tedy bez ohledu na pohlaví.

To, že se tuzemští sousedé chtějí sbližovat, potvrzují i čísla Nadace Via. „Od letošního ledna máme navzdory pandemii historicky nejvyšší počet konzultací a žádostí na podporu sousedských nápadů, jak změnit okolí svého domova. Řečí čísel, k poslednímu březnu jsme od začátku roku do programu Živá komunita, který se zaměřuje na rozvoj sousedských vztahů, obdrželi 279 vstupních dotazníků. Loni jich ve stejném období dorazilo 171. Během pandemického roku jsme podpořili 95 sousedských projektů 7 miliony korun, zatímco v roce předtím to bylo 79 projektů částkou 4,7 milionů korun,“ dodává Zdeněk Mihalco.

Stále jsme přátelé. Nebo alespoň známí

Březnové šetření naznačuje, že lidé v Česku výrazný rozdíl v sousedských vztazích nevnímají. Podle 54 % respondentů sousedské vztahy pandemie koronaviru nijak značně neovlivnila. Dá se proto předpokládat, že i nadále tak setrvávají přátelské nebo přinejmenším dobré. Přesně takto totiž v průzkumu pivovaru Starobrno hodnotila své vztahy se sousedy více než polovina respondentů před rokem.

Co do komunikace, nejvíce udržují kontakt se svými sousedy lidé nad 60 let. Pouze 2 % tázaných v tomto věku sdělila, že se s nimi nebaví vůbec. Zato mladší lidé oslovují sousedy méně. Odpověď, že s nimi zcela nekomunikují, se ve skupině lidí do 29 let objevila v 17 % případů.

S jednou nebo dvěma osobami ze sousedství pravidelně prohodí pár slov 38 % respondentů. Se třemi nebo čtyřmi sousedy si zpravidla povídá 34 % dotazovaných. Šest a více sousedů pak obyčejně oslovuje 12 % účastníků ankety.

Ochota pomáhat sousedům je vysoká

Během pandemie se podle dostupných dat obyvatelé České republiky ukázali jako lidé připraveni podat pomocnou ruku. Pouze 14 % respondentů není ochotno lidem v sousedství pomoci. Naopak pravidelně by pomáhalo 20 % (především ženy), příležitostně pak dokonce 66 % odpovídajících. Čísla dále naznačují, že Češi nechtějí svým sousedům zůstávat nic dlužni. Až 76 % z nich dává přednost pomoci na oplátku. Další možnosti jsou početně rozloženy relativně podobně. Muži častěji odměňují sousedy za výpomoc pivem nebo jiným alkoholickým nápojem, ženy raději darují láhev s vínem.

Formu pomoci pak ovlivňují genderová specifika. Například problém s hlídáním dětí od sousedů by nemělo až 45 % respondentek, oproti tomu dotazovaných mužů se v tomto smyslu vyjádřilo pouze 24 %. Podobný trend lze pozorovat u telefonování osamělým lidem. Zavolalo by jim 24 % vyzpovídaných žen, avšak do stejné pomoci by se pustilo jen 12 % mužů.

Do ankety realizované v průběhu března se zapojilo téměř pět stovek lidí ve věku 18 až 65 let. Na otázky odpovídali lidé z různých socioekonomický skupin. Různila se rovněž velikost místa bydliště, v němž respondenti žijí. Průzkum realizovala agentura STEM/MARK.

Kdy jste se narodil/a?