Všechny pivovary Heinekenu Česká republika dbají při výrobě svých produktů na pečlivý výběr surovin a zachování osvědčených výrobních postupů. K výrobě svých produktů používají nejkvalitnější a pro dané značky charakteristické suroviny, kterými jsou chmel, slad, voda a kvasnice.
Pivo je nápoj prastarý a vařili ho již v dávných dobách Egypťané, Babyloňané a Řekové. Znaly ho i slovanské národy. Ve středověku se vařilo při klášteřích a velký rozmach pivovarnictví nastal, když čeští králové zakládali hrazená města a udělovali měšťanům různá privilegia. Patřilo k nim i vaření piva a výroba sladu. Po roce 1517 získala svatováclavskou smlouvou právo vařit pivo i česká šlechta. Také se v Čechách vždycky vařilo pivo i pro vlastní potřebu – po domácku. Uchoval se i starý recept: Uvaří se kotel vody, poleje se jí slad v putně a přikryje plachtou, aby to nevychladlo. Pak se znovu v kotli vaří, až se vidí, že je dosti. Přistaví se kadečka, v níž byl kříž a dénko samé dírky. Na dénko dají se ovesné věchtě a přes ně se přecedí. Tak sběhne pivo čisté, dá se znovu na kotel, a jak dobře vře, přidá se chmele. Jak to dobře sevře, vyleje se na troky, schladí se a přidá kvasnic. Pak se vlije do bečiček a nechá vypotit kvasnice. Z bečiček může jít k šenku.
Hluboko v pivovarské historii mají také původ i některé dodnes používané odborné výrazy: humno – rozlehlá dlážděná místnost, zpravidla klenutá, kde se vymáčel a klíčil namočený ječmen vystírací káď – tady začíná ve varně celý proces výroby piva. Sladový šrot se promísí s teplou vodou. rmutová pánev – ve varně se v ní povařením sladového šrotu uvolňují do vody zkvasitelné cukry scezovací káď – zařízení varny, které odděluje vylouhované slady (mláto) od sladiny mladinová pánev – sladina se v ní vaří s přídavkem chmele chladicí štok – dřevěná (měděná, ocelová) mělká vana, v níž se chladila mladina spilka – chlazené prostory, kde v kvasných kádích po přidání kvasnic probíhá kvašení piva. Zdánlivě jednoduchý recept na vaření piva platí v principu dodnes.
Dnešní moderní technologie umožňují pivovarům Heinekenu Česká republika připravovat vysoce kvalitní piva, jejichž výroba začíná na varně, kde se rozemletý slad ve vystírací kádi nejprve smíchá s ohřátou vodou, proces se odborně nazývá vystírání. Směs se postupně ve rmutovací kádi vyhřívá na technologicky důležité teploty, při nichž se štěpí škrob, bílkoviny a další složité látky na jednodušší. Tato fáze výroby se nazývá rmutování. Hotové dílo se scedí ve scezovací kádi. Získaná sladina se vaří s chmelem, který dodává pivu chmelové aroma. Povařené sladině s chmelem pak říkáme mladina. Mladina se poté zchladí na zákvasnou teplotu, zakvasí a přečerpá do kvasných tanků. Kvašení trvá přibližně 10 dnů. Prokvašenému pivu říkáme mladé neboli zelené pivo, které musí ještě dozrávat v ležáckých tancích. Během doby ležení se váže oxid uhličitý a zaokrouhluje se chuť a vůně. Pivo ke stáčení je potom na filtračním zařízení zbaveno kvasinek. Nakonec je pivo čerpáno do stáčírny, kde se plní do nerezových KEG – sudů, lahví nebo plechovek. Běžná trvanlivost lahvového piva je 6 měsíců, piva v plechovkách 12 měsíců.
